Výzva pro amatérské a profesionální sportovce, kteří mají zájem o odborná vyšetření zdravotního stavu kardiovaskulárního aparátu vč.funkční výkonnosti a vyšetření a léčby problematiky aparátu pohybového.
Sportovní ambulance je projekt dvou ambulancí - kardiologické a rehabilitační (fyzioterapie). Je zajištěna školenými odborníky v problematice tělovýchovného lékařství se základními a nástavbovými atestacemi v oborech interny, kardiologie, ortopedie a rehabilitace.
nabízí pro sportovce vyšetření kardiovaskulárního aparátu se zaměřením na zjištění případných závažných nemocí včetně rizika náhlého úmrtí sportovce. Spočívá v klinickém vyšetření specialistou pro obor interny a kardiologie doplněné o EKG a echokardiografii. Současně nabízí funkční vyšetření bicyklovou ergometrií ke stanovení maximální kardiovaskulární výkonnosti.
Pro potápěče nabízí vyšetření jícnovou echokardiografií (TEE) k vyloučení vrozeného rizika dekompresní nemoci (DCS).
nabízí pro sportovce odborné vyšetření pohybového aparátu a léčbu jeho nemocí, diagnostiku a léčbu funkčních poruch v oblasti pohybového ústrojí. Prevence škod způsobených sportovním přetížením. Konzultace individuálního tréninkového plánu na základě kineziologického rozboru.
Pro vyšetření dětských klientů a samostatnému vyšetření rehabilitačním specialistou je telefon na objednání 571-758-545 (Rehabilitace - vodoléčba). Je vhodné se ohlásit jako "vyšetření sportovce". Pokud je pro dětské vyšetření oddílem požadováno současné provedení klidového EKG - je nutné realizovat předem v Kardiologické ambulanci (lze i bez předchozího objednání).
Všechna vyšetření jsou prováděna lékaři školeným v problematice tělovýchovného lékařství.
Klient bude po vyšetření vybaven protokolem o sportovním vyšetření s příslušným doporučením.
Echokardiografie
jedna ze základních vyšetřovacích metod v současné kardiologii. Jedná se o ultrazvukovou vyšetřovací metodu, při které se zobrazuje srdce a hodnotí se jeho velikost, funkce svaloviny, funkce srdečních chlopní a další nitrosrdeční struktury. Dokáže spolehlivě zobrazit většinu patologických stavů srdce.
Echokardiografická vyšetření se provádějí v příslušném EchoLabu, který je umístěn v přízemí lůžkové části nemocnice v prostorách Intenzivní péče interny (JIP). Na dveřích je samostatný zvonek na sestru, která je tak upozorněna, a vychází v pravidelných intervalech mezi vyšetřeními do čekárny umístěné před oddělením (u zvonku). Ve stejných prostorách se provádí i kontroly pacientských kardiostimulátorů (tzv.pacemakerů).
Transthorakální vyšetření (TTE)
- klasické echokardiografické vyšetření (prosté ECHO), kdy se sonda přikládá na hrudník pacienta a srdce se vyšetřuje zevně. Vyšetření trvá asi 15-30 minut (podle závažnosti vyšetření), je nebolestivé, pacient při něm leží střídavě na svém levém boku a na zádech s obnaženou hrudí. Na vyšetření je pacient požádán vzít si svůj ručník k osušení hrudníku od sonografického gelu.
Jícnová echokardiografie (TEE - transesofageální echokardiografie)
- rozšíření základního prostého ECHa, na které vždy navazuje. Spočívá v zavedení speciální vyšetřovací sondy přes ústa do horní části zažívací trubice (jícnu),a tedy svojí přítomností přímo "v hrudníku" pacienta dokáže zobrazit srdce mnohem podrobněji než prostá transthorakální echokardiografie. Ve vyšetření srdečních síní a mezisíňové přepážky je jeho funkce nezastupitelná. Vyšetření je náročnější pro pacienta a pro personál (vyžaduje zkušený tým). Vyšetření je nebolestivé, ale může být asi u poloviny pacientů nepříjemné. Pacient je požádán přijít na vyšetření lačný - asi 4-6 hodinové lačnění je podmínkou, užití ranních doporučujeme. Před vyšetřením je pak sestrou zajištěna žilní linka (tenký plastový katétr v žíle na předloktí), která slouží k podání premedikace (čili pomocných léků) - Torecanu® (k tlumení dávivého reflexu) a malé dávky sedativa (nejčastěji diazepamu nebo midazolamu), před zavedením se sonda navlhčí mesocainovým gelem. Vyšetření trvá asi 10-15 minut (s přípravou cca 30 minut), po vyšetření je možný odchod pacienta domů. Jídlo a pití je povoleno až po minimálně hodinovém intervalu od vyšetření, pro přetrvávající účinek znecitlivění hltanu a jazyka.
Při vyšetření na přítomnost zkratových vad (včetně tzv.foramen ovale apertum) se běžně používá tzv. kontrastní látka, která se aplikuje během vyšetření do žíly. V podstatě se jedná o agitovaný roztok (fyziologický roztok, roztoky glukózy nebo Voluven 6%), který obsahuje mikrobubliny odrážející ultrazvukové paprsky, a jsou tudíž viditelné při ultrazvukovém vyšetření. Při aplikaci kontrastní látky je pacient vyzván, aby provedl tzv.Valsalvův manévr (silné zatnutí břicha po několik sekund), při kterém se zvýší tlak v žilním systému a krev může za těchto okolností snadno přecházet případným zkratem na úrovni srdečních síní.
Vyšetřující personál se vždy před vyšetřením pacienta ptá na případnou alergii na léky, na problémy s polykáním, nebo zda-li nemá vytažitelnou zubní protézu. Vyšetření se provede až po podepsání příslušného informovaného souhlasu, který pacient dostane před vyšetřením k prostudování. Je také vhodné nepřijet na vyšetření jako řidič (není ale podmínkou, pouze se nepodávají před vyšetřením sedativa).
Vyšetření potápěčů
V současné době nabízíme vyšetření k vyloučení přítomnosti zkratové srdeční vady, která by mohla být příčinou závažných komplikací během ponoru a bezprostředně po jeho ukončení - tzv.dekompresní nemoci (DCS). Tato komplikace je často umocněna právě přítomností zkratu mezi žilním a tepenným systémem, který se může vyskytovat v místě srdečních přepážek. Nejčastěji tento zkrat může být zcela nepatrný v důsledku pootevření oválného okénka tzv.foramen ovale apertum. Skrz tento zkrat pak můžou bublinky vznikající při vynořování (dekompresi) přejít do tepen a embolizovat (zalétávat v krevním proudu) do tělesných orgánů. Největším rizikem pro svůj průběh a následné komplikace je embolizace do mozkových tepen, která může být příčinou např.ochrnutí, nebo i smrti potápěče. Vyšetření rizika se provádí pomocí echokardiografie, především jícnové echokardiografie s použitím příslušné kontrastní látky (viz.tam).
DCS (Decompression sickness)
- tzv.dekompresní nemoc vzniká jako následek vynoření potápěče z hloubky. Tato komplikace může být způsobena nedodržením základního bezpečnostního postupu během vynoření, často ale může tento stav být potencován přítomností vrozené zkratové vady srdce - nejčastěji na úrovni mezisíňové přepážky (tzv.foramen ovale apertum) - u těchto jedinců je riziko DCS vyšší.
Foramen ovale apertum (FOA nebo PFO)
- drobný otvor, který je přítomen asi u 20% lidí v populaci jako pozůstatek fyziologického zkratu z našeho embryonálního života. Může, ale nemusí být příčinou neurologických problémů v průběhu života jedince, včetně většího rizika dekompresní nehody potápěče (DCS). Je řešitelný provedením jeho uzávěru - v minulosti výlučně operačně, v dnešní době především katetrizačně tzv.Amplatzovým occluderem.
Náhlá srdeční smrt sportovce
(Sudden Cardiac Death in Athletes)
Ke stažení:
Dotazník sportovce k prevenci náhlé smrti
Náhlá smrt v souvislosti se sportem je relativně vzácná, avšak nikoli vyjímečná. Dochází k ní nejen při vrcholovém sportu, ale i rekreačním.
Příčin může být několik :
- Vrozené poruchy srdce
- Myokarditida - probíhající zánět srdečního svalu a současná fyzická aktivita
- Přímý náraz na hrudník způsobující srdeční zástavu
- Nevhodné použití toxických látek nebo léčiv během zátěže (i doping)
Vrozené poruchy srdce
- jedná se o soubor nemocí, které daný jedinec buď zdědil nebo došlo během vývoje jedince k nové genetické chybě. Srdce má pak vrozený problém, který může způsobit náhlou poruchu rytmu končící srdeční zástavou. Jedná se nejčastěji o onemocnění srdečního svalu - tzv.kardiomyopatii. Ale může se jednat i poruchy, kde srdeční sval je normální a problém je na úrovni molekulárních struktur - tzv.iontových kanálů, čili struktur, které mají co do činění s tvorbou a vedení elektrického vzruchu v srdci.
Většina nositelů může být bez větších problémů a provozuje sport bez vědomí hrozícího rizika. Kardiomypatie jsou detekovatelné svými EKG změnami a hlavně nápadným obrazem při ultrazvukovém vyšetření srdce (echokardiografii). Onemocnění iontových kanálů je za některých okolností zjistitelné diskrétními změnami v klidovém 12 svodovém EKG. Echokardiografický nález bývá zde spíše normální.
Při vyšetření pacienta je důležitá i rodinná anamnéza (historie). Zmínky o náhlém úmrtí u rodičů (i prarodičů) nebo sourozenců v mladém věku nebo do 55 let věku můžou být vodítkem. Většina těchto nemocí ale nemá dominantní genetickou dědičnost - to znamená, že ne každý potomek bude nemocný a taky, že jedinec bez nemoci může být nositelem vadného genu na své potomky.
Screeningové vyšetření (tzn.aktivní vyhledávání) je velmi účinné v odhalení a prevenci rizika náhlé smrti. Nejčastěji je citovaná práce dr.Corrada z Univerzity v italské Padově. Screeningový program profesionálních sportovců z regionu Veneto, který vedl k poklesu náhlého úmrtí u sportovců v tomto regionu za 25 let až o neuvěřitelných 89% ! Z původních 3.5 na 100.000 sportovců / rok na 0.4 na 100.000 sportovců / rok, což je méně než u nesportující populace mladých lidí (kolem 1.0 na 1000.000 obyvatel / rok). (Pre-Participation Screening of Young Competitive Athletes for Prevention of Sudden Cardiac Death - Domenico Corrado, Cristina Basso, Maurizio Schiavon, Antonio Pelliccia, and Gaetano Thiene ; 2008;52;1981-1989 J. Am. Coll. Cardiol) .
Pro zájemce o srozumitelnější a dostupnější český text pak odkazujeme na článek "Náhlá smrt a sport" autorů Vančury a Bytešníka z pražského IKEMu otištěném v suplementu časopisu Kardiologická revue v roce 2007 strana 32-38, který je přístupný i v elektronické podobě.
Námi prováděné screeningové vyšetření spočívá ve fyzikálním vyšetření kardiologem, provedení klidového 12 svodového EKG, změření krevního tlaku a doplnění echokardiografického vyšetření. Cena vyšetření je stanovena v roce 2009 na 1000Kč (resp.1200Kč při doplnění zátěžového testu) a není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Toto kompletní screeningové vyšetření je vhodné provést alespoň 1x život nejen u každého profesionálního, ale i amatérského sportovce. Optimálně každých 5-10 let. Každý rok pak postačí běžná tělovýchovné prohlídka, změření krevního tlaku, provedení klidového EKG a doplnění funkčního zátěžového testu.
Toto screeningové vyšetření není absolutní v eliminaci rizika náhlé smrti, je ale velmi účinné a za dodržení dalších opatření (rozumné tréninkové dávky, dostatečná regenerace, pitný a nutriční režim s vyvarování se závažnému minerálnímu a metabolickému rozvratu apod.) je riziko náhlé smrti pro sportovce minimální.
Podle presentace italských autorů (G.Thiene, C.Basso) z italské Padovy, kteří se podíleli na výše uvedeném projektu screeningového programu, je ekonomický argument o finanční náročnosti na lékařské vyšetření sportovce značně pochybný ve srovnání se závratným množstvím peněz, které cirkuluje v profesionálním sportu, kdy sportovci a jejich kluby utrácejí za drahá vybavení, soustředění apod.
Myokarditidy
- zánětlivá onemocnění srdečního svalu. Nejčastěji během a krátké době po virových onemocnění (typicky horních cest dýchacích). V tuto dobu by jedinec neměl sportovat (ani rekreačně !) do úplného vyléčení ! Onemocnění může probíhat plíživě bez větších příznaků ! Zánětlivá reakce v srdečním svalu může způsobit náhlou poruchu rytmu u jinak zdravého jedince a způsobit smrt.
Přímý náraz na hrudník
může způsobit srdeční zástavu, v ohrožení jsou především jedinci při kontaktních sportech. Vyvolávajícím momentem je náraz do tzv.vulnerabilní fáze srdečního cyklu (což je opravdu jen zlomek vteřiny). Postižený jedinec nemusí mít do události jinak žádné zdravotní problémy. Proto by při zápasech v kontaktních sportech měl být na sportovišti v dosahu automatický externí defibrilátor (AED) a pořadatelé by měli ovládat jeho obsluhu.
Nevhodné použití toxických látek nebo léčiv během zátěže (riziko dopingu !)
některé substance (např.léky) mohou potencovat riziko srdeční arytmie i mimo zátěž, nebo oddalovat pocit únavy, a mohou vést k totálnímu vyčerpání organismu bez varování. První známé úmrtí po dopingu na Olympiádě v r.1960 způsobil amfetamin u cyklisty, který padl mrtev totálním vyčerpáním organismu během závodu.
Aplikace inzulínu (použití jako anabolický doping) způsobuje pokles hladiny sérové glukózy a tím riziko hypoglykemickému stavu, který bez adekvátní pomoci vede k poruše mozkových funkcí a tím i smrti.
Anabolické steroidy a ostatní anabolické látky (STH, IGF) způsobují při dlouhodobém užití hypertrofii srdečního svalu a tím i vysoké riziko komorových arytmií.
Bicyklová ergometrie
základní funkční vyšetření v interní medicíně a kardiologii.
Spočívá ve šlapání na ergometru (kolo bez "kol") po určitou dobu s určitým odporem - zátěží, její velikost je přednastavitelná. Vyšetření je indikováno k posouzení tolerance zátěže pacientů a k vyvolání případných potíží nebo atypie v měřených parametrech.
V průběhu vyšetření se měří některé fyziologické parametry vyšetřovaného - krevní tlak, tepová frekvence. Kvalitnější vyšetření se provádí za kontinuální monitorace EKG (tento způsob je na našem pracovišti pravidlem).
Moderní ergometrické soupravy (včetně té naší) jsou řízené počítačem, který dle zadaného programu mění zátěž.
Při klasické ergometrii se provádí stupňovitý protokol, kdy vyšetřovaný šlape (nejčastěji po dobu 2 minut) na určitém malém zatížení, poté se schodovitě po dalších intervalech zátěž zvyšuje. Při vyšetření pacientů se zátěž provádí do vyprovokování symptomů (tedy potíží), nebo do dosažení signifikantní zátěže pro daný věk (nejčastěji do tzv.submaxima), nebo do vyvolání změn v měřených parametrech (krevní tlak, EKG změny a tepová frekvence). Při hodnocení se berou v potaz i další parametry - např.hodnota tzv.dvojproduktu (DP) a jeho rezerva, které hrají roli u stanovení rizika náhlé smrti kardiaků.
Při vyšetření sportovců je provedení ergometrie trochu rozdílné. Sportovci jsou testování stupňovanou zátěží do maximálního výkonu, respektive do dosažení své maximální tepové frekvence.
Při vyšetření se pak (mimo krevní tlak, EKG, maximální dosažené srdeční frekvence) hodnotí i parametry jako např.W150/170 (výkon při tepové frekvenci 150 resp.170/min.).
Na vyšetření je vhodné přijít aspoň dvě hodiny po jídle, vzít s sebou pohodlné sportovní boty, sportovní kalhoty (třeba i cyklistické) a vhodný je ručník. Hrudník pacienta je při vyšetření odhalený pro přiložení EKG elektrod (podprsenka u žen je vhodná). Na našem pracovišti se s výhodou používají tzv.elektrody vakuované (tzn.ne lepící), tyto ale můžou dělat u citlivých jedinců drobné podlitiny v místě přiložení na kůži, které mizí po několika dnech.
Nejvíce medializovaným medicínským problémem ve sportu je náhlá smrt na sportovišti.
Nejčastější obtíží jsou ale bolesti v oblasti pohybového ústrojí, úrazy. Toto také zůstává nejčastější příčinou ukončení aktivní sportovní kariéry.